top of page

Píseň o vinné révě

Dáš kapku rosy do poháru

a vánku něhy

slunce žáru

jen letmý dotek motýla

pak z potu by ses napila

dělníka

který rukou zběžně

pohladí Tvoje tělo něžně

urovná list Tvůj jako vlasy

který Ti scuchal vítr asi

Bakchantko divá

Tvá pýcha hrdá

kouzelný nápoj v poháru smíchá

zmámená

sluncem zlátneš temně

zemi jak milence objímáš pevně

a z hlubin co Tvé nohy tísní

nasloucháš tónům dávných písní

divoké

horké

plné zrání

jsou letní dny jak milování

opojné noci plné stínů

pak najednou máš plno v klínu

a oblouky Tvých snědých paží

se tíhu plodu unést snaží

Když krajkoví babího léta

do kadeří ti vítr vplétá

Ty podzimem jsi přemožena

snad réva

nebo možná žena

své plody jako obětinu

na oltář vložíš

aby skryly vinu

a nektar z hroznů rudozlatý

sluncem a krví zbarví Tvoje šaty.

Správci webových stránek nijak nezasahovali do jazykové podoby textu básně, text je po jazykové stránce zcela původní.

réva.JPG
bottom of page